sobota 7. prosince 2013

Syndrom ošklivé kamarádky

Inspiraci k tomuto článku jsem hledala ve svém vlastním osobním životě, protože se s tím hodně setkávám a chtěla bych se k tomu vyjádřit - ikdyž nevím, zda se mi podaří mou myšlenku vyzdvihnout  natolik, aby ji pochopil někdo další.
Kate Moss and Beth Ditto 

Myslím si, že tu nemá cenu psát, že všichni na světě jsme jinak obdařeni krásou. Některým nám je krásy naděleno více, některým méňě. Krásu vnímáme už od malička, kdy se setkáváme s osobami, které jsou mnohem krásnější než my (a tím nás můžou deptat, snížit nám sebevědomí), nebo krásu postrádají (ale nad takovými lidmi se nesmíme povyšovat, krása přece nic neznamená!)... s takovými lidmi se budeme v našem životě setkávat hodněkrát...
Pomalu si ale říkám, že taktika dnešních holek více se zviditelnit nebo na sebe přilákat nenápadným způsobem pozornost, je kamarádství s méně hezčí, nebo oblíbenější dívkou než jsme my. V situaci, kdy jste někde v baru nebo na koupališti, a vaše kamarádka je neupravená nebo se chová nevhodně, jste automaticky VY ta atraktivnější, hezčí, chytřejší. Takže lépe zapůsobíte na vaše okolí.

Řekla bych, že tohle můžeme buď dělat nevědomě a nebo schválně/vědomě
Nevědomě to děláme v případě, kdy danou osobu "nezneužíváme" (pro svůj prospěch), a máte ji rádi pro její osobnost, nebo proto, že pro vás hodně znamená. Vyrůstali jste spolu, nebo jste spolu zažili pár hezkých chvil. Trávíte spolu hodně času i přes to, že se na ni dívá okolí "jinýma očima", většinou v ní vidíte jen to dobré a nedokázali by jste ji zdradit či ublížit. Rozumíte si, a když to tak řeknu, to že vaší kamarádce chybí na kráse (koneckonců, každý jsme krásni jinak) nijak neovlivní váš přátelský vztah.
Schválně to děláme tehdy, kdy moc dobře víme, že díky méně hezčí nebo chytré kamarádce se můžeme stát oblíbenější u ostatních, můžeme mít větší a lepší prospěch nebo popularitu. S danou osobou si nutně nemusíte rozumět, jste jiných názorů ale pořád se dané osoby držíte a nějakým způsobem "tu pro ni jste", je důležité aby jste ji neztratili a (možná) jste ochotni ji podat pomocnou ruku, když bude potřeba. (Pozor, neříkám že v takovém "vztahu" nemůže existovat přátelství, myslím si ale, že určitě nebude postaveno na tom "jaký je druhý uvnitř"). U takových holek co tyhle věci dělají si myslím, že postrádají na sebevědomí a neumí příjmout prohru. 
Ashley Jensen and America Ferrera on ABC's 'Ugly Betty'V mém osobním životě jsem se s tímhle "syndromem" setkala několikrát. Potkala jsem se s tím v mládí, vidím to na ulicích a kolem sebe. I moje mamka je mezi svými kamarádkami ta "nejhezčí", a pokaždé když se vrací z nějaké akcičky mi povídá, jak měla na stole 10 panáků od nápadníků a ostatní kamarádky neměli nic...V dnešním světě je vlastně taková věc skoro bežná, nikdy nejste s kamarádkou stejně hezké, pokaždé když si někam vyrazíte, má jedna z vás větší řady nápadníků než ta druhá. 
Tímto článkem jsem ale chtěla upozornit na ty, které si méně hezčí kamarádky hledají naschvál.
Asi by bylo blbé ptát se na otázku, zda jste někdy využily méně hezčí kamarádky ke svému prospěchu:-),
tak se zeptám, vnímáte tenhle syndrom ve svém okolí?

6 komentářů:

  1. Tohle je hrozné, ale myslím, že se taky nevědomě držím ne zrovna atraktivních typů. Ne proto, že bych se mezi nimi chtěla cítit hezky, ale prostě a jednoduše;když jsem měla pěknou kamarádku, vždycky jsem měla takovou smůlu, že se prostě ráda povyšovala a byla namyšlená. Netvrdím, že jsou takové všechny pěkné holky, ale já bych to sama nikomu neudělala. Když se nad tím zamyslím, tak mám kamarádky, které o sebe nepečují a tak. Ne samozřejmě všechny, a ne že bych je vědomě vyhledávala, ale jak říkám, hezkých holek se bojím, hah!:D
    Jinak jak jsi psala o své mamce, moje je zase taková, že se porovnává s vrstevnicemi a je štastná, že narozdíl od nich nevypadá jako stará babka.:D

    OdpovědětVymazat
  2. na tímhle jsem nikdy nepřemýšlela, ale když tak vzpomínám myslím že na letních táborech jsem tohle zažila, ale to je asi nevyhnutelná věc a myslím si že ne každý to dělá nějak naschvál

    OdpovědětVymazat
  3. Ono je to po celém světě, v Anglii snad ve všech městech. U nás to, tuším, není, protože Češi jsou dost proti Santovi. Já osobně si vždycky představovala Ježíška jako Santu (Rodiče mě v tom podporovali, nikdy mi neřekli "je to malé miminko") takže asi z toho důvodu jsem pro toho Santu, líbí se mi, že se s ním děti můžou jít vyfotit, říct mu, co chtějí k Vánocům, že prostě mají představu, jak vypadá. :) Ale nikomu to nevnucuju, chápu, že si v Česku chtějí uchovat svoje tradice.

    OdpovědětVymazat
  4. Tenhle článek mi připoměl She gotta smile od Stephena Lynche, nevím, jestli znáš. Ta písnička je sice škaredá a hnusná :c ale... :D

    A no, syndróm škaredé kamarádky znám, ale teď mě vůbec nenápadá žádný konkrétní příklad. :D Možná tak z amerických filmů, ehhm.
    Krom toho, většina mích nejbližších kamarádů byli kluci, takže jsem si to nikdy tolik nevšímala.

    OdpovědětVymazat
  5. To já mám kamarádky všechny hezčí, ale čím dál tím více si rozumím s těmi. které jsou prostě normální a ne furt obletované.. Nikdy bych to nevědomě neudělala, obklopit se ošklivými lidmi.. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Upřímně musím říct, že jsem nepřemýšlela nikdy nad tím, že bych si kamarádky hledala podle vzhledu a nenapadlo mě, že to někdo dělá.
    To opravdu odporné být takovým člověkem.

    Mám kamarádky, které jsou hezčí, to snad každý, ale přeji jim vše dobré a když chtějí poradit s výběrem oblečení nebo účesu, tak jim mile ráda poradím, co jim bude slušet a co ne.

    Zneužít tak drahocenného citu, jako je přátelství bych nikdy nedokázala.

    Páni, asi tuto nemoc budu zkoumat na svých spolužácích ve škole, zajímalo by mě, jestli někoho takového objevím:-O.

    OdpovědětVymazat

Budu ráda za každý komentář:-)